HG-372
Gurdwara Manji Sahib Patshahi Nauvin, Tahilpuraਗੁਰਦੁਆਰਾ ਮੰਜੀ ਸਾਹਿਬ ਪਾਤਸ਼ਾਹੀ ਨੌਵੀਂ, ਤਹਿਲਪੁਰਾGurdwara Manji Sahib Patshahi Nauvin, Tahilpura
ਗੁਰਦੁਆਰਾ ਮੰਜੀ ਸਾਹਿਬ ਪਾਤਸ਼ਾਹੀ ਨੌਵੀਂ, ਤਹਿਲਪੁਰਾ
Fatehgarh Sahib, Punjab, Indiaਫ਼ਤਿਹਗੜ੍ਹ ਸਾਹਿਬ, ਪੰਜਾਬ, ਭਾਰਤफतेहगढ़ साहिब, पंजाब, भारत
- Associated withਸੰਬੰਧਿਤसंबंधित
- Guru Tegh Bahadur Sahib Ji; later Nirmala sadhus; Maharaja Karam Singh of Patiala; Tahilpura village sangatਗੁਰੂ ਤੇਗ ਬਹਾਦਰ ਸਾਹਿਬ ਜੀ; ਬਾਅਦ ਦੇ ਨਿਰਮਲਾ ਸਾਧੂ; ਪਟਿਆਲਾ ਦੇ ਮਹਾਰਾਜਾ ਕਰਮ ਸਿੰਘ; ਤਹਿਲਪੁਰਾ ਪਿੰਡ ਦੀ ਸੰਗਤगुरु तेग बहादुर साहिब जी; बाद के निर्मला साधु; पटियाला के महाराजा करम सिंह; तहिलपुरा गाँव की संगत
- Periodਸਮਾਂकाल
- Guru Tegh Bahadur Malwa journey; later Nirmala worship layer; Manji Sahib constructed under Maharaja Karam Singh (1798-1845)ਗੁਰੂ ਤੇਗ ਬਹਾਦਰ ਜੀ ਦੀ ਮਾਲਵਾ ਯਾਤਰਾ; ਬਾਅਦ ਦੀ ਨਿਰਮਲਾ ਪੂਜਾ ਪਰਤ; ਮੰਜੀ ਸਾਹਿਬ ਮਹਾਰਾਜਾ ਕਰਮ ਸਿੰਘ (1798-1845) ਦੇ ਸਮੇਂ ਬਣਿਆगुरु तेग बहादुर की मालवा यात्रा; बाद की निर्मला उपासना परत; महाराजा करम सिंह (1798-1845) के समय मंजी साहिब का निर्माण
- Site typeਅਸਥਾਨ ਦੀ ਕਿਸਮस्थल प्रकार
- Guru halt / raised-platform memory / historical Manji Sahib and tree traditionਗੁਰੂ ਠਹਿਰ · ਉੱਚੇ ਥੜ੍ਹੇ ਦੀ ਯਾਦ · ਇਤਿਹਾਸਕ ਮੰਜੀ ਸਾਹਿਬ ਅਤੇ ਰੁੱਖ ਦੀ ਪਰੰਪਰਾगुरु का ठहराव · ऊँचे चबूतरे की स्मृति · ऐतिहासिक मंजी साहिब और वृक्ष परंपरा
- Current statusਮੌਜੂਦਾ ਸਥਿਤੀवर्तमान स्थिति
- Historical gurdwara. The standard source describes village-sangat maintenance; current management and access should be rechecked.ਇਤਿਹਾਸਕ ਗੁਰਦੁਆਰਾ। ਪ੍ਰਮਾਣਿਤ ਸਰੋਤ ਪਿੰਡ ਦੀ ਸੰਗਤ ਵੱਲੋਂ ਸਾਂਭ-ਸੰਭਾਲ ਦਾ ਵਰਣਨ ਕਰਦਾ ਹੈ; ਮੌਜੂਦਾ ਪ੍ਰਬੰਧ ਅਤੇ ਪਹੁੰਚ ਦੀ ਮੁੜ ਜਾਂਚ ਹੋਣੀ ਚਾਹੀਦੀ ਹੈ।ऐतिहासिक गुरुद्वारा। मानक स्रोत गाँव की संगत द्वारा देखभाल का वर्णन करता है; वर्तमान प्रबंधन और पहुँच फिर से जाँची जानी चाहिए।
- Coordinatesਕੋਆਰਡੀਨੇਟनिर्देशांक
- Exact public entrance pin pending Pothi verification.
Short Overviewਸੰਖੇਪ ਝਲਕसंक्षिप्त परिचय
Tahilpura closes the planned Batch 28 Malwa backlog with a well-defined shrine history: a Guru Tegh Bahadur halt, an early raised platform, later Nirmala worship and a Manji Sahib commissioned during Maharaja Karam Singh’s period.
ਤਹਿਲਪੁਰਾ ਯੋਜਨਾਬੱਧ ਬੈਚ 28 ਮਾਲਵਾ ਬੈਕਲਾਗ ਨੂੰ ਇੱਕ ਚੰਗੀ ਤਰ੍ਹਾਂ ਪਰਿਭਾਸ਼ਿਤ ਅਸਥਾਨ-ਇਤਿਹਾਸ ਨਾਲ ਪੂਰਾ ਕਰਦਾ ਹੈ: ਇੱਕ ਗੁਰੂ ਤੇਗ ਬਹਾਦਰ ਠਹਿਰ, ਇੱਕ ਮੁੱਢਲਾ ਉੱਚਾ ਥੜ੍ਹਾ, ਬਾਅਦ ਦੀ ਨਿਰਮਲਾ ਪੂਜਾ ਅਤੇ ਮਹਾਰਾਜਾ ਕਰਮ ਸਿੰਘ ਦੇ ਸਮੇਂ ਬਣਿਆ ਇੱਕ ਮੰਜੀ ਸਾਹਿਬ।
तहिलपुरा एक भली-भाँति परिभाषित स्थान-इतिहास के साथ नियोजित बैच 28 की मालवा बकाया सूची को पूरा करता है: गुरु तेग बहादुर का ठहराव, शुरुआती ऊँचा चबूतरा, बाद की निर्मला उपासना और महाराजा करम सिंह के काल में बनवाया गया मंजी साहिब।
Why This Place Is Historicalਇਹ ਥਾਂ ਇਤਿਹਾਸਕ ਕਿਉਂ ਹੈयह स्थान ऐतिहासिक क्यों है
The site allows Pothi to present sacred memory and later institutional history without conflating them. It is a distinct physical shrine with a traceable memorial sequence and therefore qualifies for a permanent HG record.
ਇਹ ਅਸਥਾਨ ਪੋਥੀ ਨੂੰ ਪਵਿੱਤਰ ਯਾਦ ਅਤੇ ਬਾਅਦ ਦੇ ਸੰਸਥਾਈ ਇਤਿਹਾਸ ਨੂੰ, ਇਨ੍ਹਾਂ ਨੂੰ ਮਿਲਾਏ ਬਿਨਾਂ, ਪੇਸ਼ ਕਰਨ ਦਿੰਦਾ ਹੈ। ਇਹ ਇੱਕ ਵੱਖਰਾ ਭੌਤਿਕ ਅਸਥਾਨ ਹੈ ਜਿਸ ਦੀ ਯਾਦਗਾਰੀ ਲੜੀ ਲੱਭੀ ਜਾ ਸਕਦੀ ਹੈ ਅਤੇ ਇਸ ਲਈ ਇਹ ਪੱਕੇ HG ਰਿਕਾਰਡ ਲਈ ਯੋਗ ਹੈ।
यह स्थल पोथी को पवित्र स्मृति और बाद के संस्थागत इतिहास को बिना आपस में मिलाए प्रस्तुत करने देता है। यह एक अलग भौतिक स्थान है जिसका स्मारक क्रम खोजा जा सकता है, इसलिए यह स्थायी HG रिकॉर्ड के योग्य है।
Full Historyਪੂਰਾ ਇਤਿਹਾਸपूरा इतिहास
The Encyclopedia of Sikhism records Guru Tegh Bahadur Sahib Ji visiting Tahilpura during a Malwa journey. A small raised platform marked the place where he had stayed.
Later, Nirmala sadhus established worship at the site and installed Guru Granth Sahib. During the reign of Maharaja Karam Singh of Patiala, a Manji Sahib was constructed. The standard reference says this Manji Sahib survived into the source period.
An old pipal tree behind the Manji Sahib is traditionally believed to date from the Guru’s visit. Pothi should preserve that belief while avoiding an unverified botanical-age claim.
ਇਨਸਾਈਕਲੋਪੀਡੀਆ ਆਫ ਸਿੱਖਿਜ਼ਮ ਗੁਰੂ ਤੇਗ ਬਹਾਦਰ ਸਾਹਿਬ ਜੀ ਦੇ ਮਾਲਵਾ ਯਾਤਰਾ ਦੌਰਾਨ ਤਹਿਲਪੁਰਾ ਦਰਸ਼ਨ ਦੇਣ ਨੂੰ ਦਰਜ ਕਰਦਾ ਹੈ। ਇੱਕ ਛੋਟਾ ਉੱਚਾ ਥੜ੍ਹਾ ਉਸ ਥਾਂ ਦੀ ਨਿਸ਼ਾਨੀ ਕਰਦਾ ਸੀ ਜਿੱਥੇ ਉਹ ਠਹਿਰੇ ਸਨ।
ਬਾਅਦ ਵਿੱਚ, ਨਿਰਮਲਾ ਸਾਧੂਆਂ ਨੇ ਇਸ ਅਸਥਾਨ ਤੇ ਪੂਜਾ ਸਥਾਪਤ ਕੀਤੀ ਅਤੇ ਗੁਰੂ ਗ੍ਰੰਥ ਸਾਹਿਬ ਦਾ ਪ੍ਰਕਾਸ਼ ਕੀਤਾ। ਪਟਿਆਲਾ ਦੇ ਮਹਾਰਾਜਾ ਕਰਮ ਸਿੰਘ ਦੇ ਰਾਜ ਦੌਰਾਨ ਇੱਕ ਮੰਜੀ ਸਾਹਿਬ ਬਣਾਇਆ ਗਿਆ। ਪ੍ਰਮਾਣਿਤ ਹਵਾਲਾ ਦੱਸਦਾ ਹੈ ਕਿ ਇਹ ਮੰਜੀ ਸਾਹਿਬ ਸਰੋਤ ਦੇ ਦੌਰ ਤੱਕ ਬਚਿਆ ਰਿਹਾ।
ਮੰਜੀ ਸਾਹਿਬ ਦੇ ਪਿੱਛੇ ਇੱਕ ਪੁਰਾਣੇ ਪਿੱਪਲ ਦੇ ਰੁੱਖ ਬਾਰੇ ਪਰੰਪਰਾਗਤ ਤੌਰ ਤੇ ਮੰਨਿਆ ਜਾਂਦਾ ਹੈ ਕਿ ਇਹ ਗੁਰੂ ਜੀ ਦੇ ਆਗਮਨ ਦੇ ਸਮੇਂ ਤੋਂ ਹੈ। ਪੋਥੀ ਨੂੰ ਇਸ ਵਿਸ਼ਵਾਸ ਨੂੰ ਸਾਂਭਣਾ ਚਾਹੀਦਾ ਹੈ ਪਰ ਰੁੱਖ ਦੀ ਉਮਰ ਦਾ ਅਪੁਸ਼ਟ ਦਾਅਵਾ ਕਰਨ ਤੋਂ ਬਚਣਾ ਚਾਹੀਦਾ ਹੈ।
एनसाइक्लोपीडिया ऑफ सिखिज़्म दर्ज करता है कि गुरु तेग बहादुर साहिब जी मालवा यात्रा के दौरान तहिलपुरा आए। एक छोटा ऊँचा चबूतरा उस जगह को चिह्नित करता था जहाँ वे ठहरे थे।
बाद में निर्मला साधुओं ने इस स्थल पर उपासना शुरू की और गुरु ग्रंथ साहिब का प्रकाश किया। पटियाला के महाराजा करम सिंह के शासनकाल में एक मंजी साहिब बनवाया गया। मानक संदर्भ ग्रंथ कहता है कि यह मंजी साहिब स्रोत के काल तक बचा रहा।
मंजी साहिब के पीछे खड़े एक पुराने पीपल के पेड़ के बारे में परंपरागत मान्यता है कि वह गुरु की यात्रा के समय का है। पोथी को इस मान्यता को सुरक्षित रखना चाहिए, पर पेड़ की आयु का अप्रमाणित वानस्पतिक दावा नहीं करना चाहिए।
What Happened Hereਇੱਥੇ ਕੀ ਹੋਇਆयहाँ क्या हुआ
Guru Tegh Bahadur Sahib Ji is recorded as halting at Tahilpura during a Malwa journey. The remembered spot first had a raised platform and later developed into a Manji Sahib and functioning place of worship.
ਗੁਰੂ ਤੇਗ ਬਹਾਦਰ ਸਾਹਿਬ ਜੀ ਦਾ ਮਾਲਵਾ ਯਾਤਰਾ ਦੌਰਾਨ ਤਹਿਲਪੁਰਾ ਠਹਿਰਨਾ ਦਰਜ ਹੈ। ਯਾਦ ਕੀਤੀ ਥਾਂ ਤੇ ਪਹਿਲਾਂ ਇੱਕ ਉੱਚਾ ਥੜ੍ਹਾ ਸੀ ਅਤੇ ਬਾਅਦ ਵਿੱਚ ਇਹ ਇੱਕ ਮੰਜੀ ਸਾਹਿਬ ਅਤੇ ਪੂਜਾ-ਅਸਥਾਨ ਵਿੱਚ ਵਿਕਸਤ ਹੋ ਗਈ।
गुरु तेग बहादुर साहिब जी का मालवा यात्रा के दौरान तहिलपुरा में ठहरना दर्ज है। याद की जाने वाली जगह पर पहले एक ऊँचा चबूतरा था और बाद में वह मंजी साहिब तथा चालू उपासना स्थल के रूप में विकसित हुआ।
Gurus and Historical Figures Connected With This Siteਇਸ ਥਾਂ ਨਾਲ ਜੁੜੇ ਗੁਰੂ ਸਾਹਿਬਾਨ ਤੇ ਇਤਿਹਾਸਕ ਸ਼ਖ਼ਸੀਅਤਾਂइस स्थान से जुड़े गुरु साहिबान और ऐतिहासिक हस्तियाँ
Guru Tegh Bahadur Sahib Ji; Nirmala sadhus in the later worship layer; Maharaja Karam Singh of Patiala; Tahilpura sangat.
ਗੁਰੂ ਤੇਗ ਬਹਾਦਰ ਸਾਹਿਬ ਜੀ; ਬਾਅਦ ਦੀ ਪੂਜਾ ਪਰਤ ਵਿੱਚ ਨਿਰਮਲਾ ਸਾਧੂ; ਪਟਿਆਲਾ ਦੇ ਮਹਾਰਾਜਾ ਕਰਮ ਸਿੰਘ; ਤਹਿਲਪੁਰਾ ਦੀ ਸੰਗਤ।
गुरु तेग बहादुर साहिब जी; बाद की उपासना परत में निर्मला साधु; पटियाला के महाराजा करम सिंह; तहिलपुरा की संगत।
Historical Structures and Featuresਇਤਿਹਾਸਕ ਇਮਾਰਤਾਂ ਤੇ ਖ਼ਾਸੀਅਤਾਂऐतिहासिक इमारतें और विशेषताएँ
• Raised-platform memory of the Guru’s halt.
• Later Nirmala place of worship.
• Manji Sahib constructed during Maharaja Karam Singh’s period.
• Old pipal tree associated by tradition with the Guru’s visit.
• ਗੁਰੂ ਜੀ ਦੀ ਠਹਿਰ ਦੀ ਉੱਚੇ-ਥੜ੍ਹੇ ਵਾਲੀ ਯਾਦ।
• ਬਾਅਦ ਦਾ ਨਿਰਮਲਾ ਪੂਜਾ-ਅਸਥਾਨ।
• ਮਹਾਰਾਜਾ ਕਰਮ ਸਿੰਘ ਦੇ ਸਮੇਂ ਬਣਿਆ ਮੰਜੀ ਸਾਹਿਬ।
• ਪੁਰਾਣਾ ਪਿੱਪਲ ਦਾ ਰੁੱਖ ਜੋ ਪਰੰਪਰਾ ਅਨੁਸਾਰ ਗੁਰੂ ਜੀ ਦੇ ਆਗਮਨ ਨਾਲ ਜੁੜਿਆ ਹੈ।
• गुरु के ठहराव की ऊँचे चबूतरे वाली स्मृति।
• बाद का निर्मला उपासना स्थल।
• महाराजा करम सिंह के काल में बना मंजी साहिब।
• परंपरा में गुरु की यात्रा से जुड़ा पुराना पीपल का पेड़।
Original Site vs Current Buildingਅਸਲੀ ਥਾਂ ਬਨਾਮ ਮੌਜੂਦਾ ਇਮਾਰਤमूल स्थान बनाम वर्तमान इमारत
The Guru-period layer is the halt location. The raised platform, Nirmala institution and Karam Singh-era Manji Sahib are later historical layers. The pipal tree’s exact age is unverified.
ਗੁਰੂ-ਕਾਲ ਦੀ ਪਰਤ ਠਹਿਰ ਦੀ ਥਾਂ ਹੈ। ਉੱਚਾ ਥੜ੍ਹਾ, ਨਿਰਮਲਾ ਸੰਸਥਾ ਅਤੇ ਕਰਮ ਸਿੰਘ-ਦੌਰ ਦਾ ਮੰਜੀ ਸਾਹਿਬ ਬਾਅਦ ਦੀਆਂ ਇਤਿਹਾਸਕ ਪਰਤਾਂ ਹਨ। ਪਿੱਪਲ ਦੇ ਰੁੱਖ ਦੀ ਸਹੀ ਉਮਰ ਅਪੁਸ਼ਟ ਹੈ।
गुरु-कालीन परत ठहराव का स्थान है। ऊँचा चबूतरा, निर्मला संस्था और करम सिंह के काल का मंजी साहिब बाद की ऐतिहासिक परतें हैं। पीपल के पेड़ की सटीक आयु अप्रमाणित है।
Historical Timelineਇਤਿਹਾਸਕ ਸਮਾਂ-ਰੇਖਾऐतिहासिक समय-रेखा
• Guru Tegh Bahadur period: Guru visits Tahilpura during Malwa travels. • Later period: A raised platform preserves the remembered halt; Nirmala sadhus establish worship. • 1798-1845: During Maharaja Karam Singh’s reign, a Manji Sahib is constructed according to the standard reference. • Present: Historical site identity is strong; current management and entrance details should be verified.
• ਗੁਰੂ ਤੇਗ ਬਹਾਦਰ ਕਾਲ: ਗੁਰੂ ਜੀ ਮਾਲਵਾ ਯਾਤਰਾ ਦੌਰਾਨ ਤਹਿਲਪੁਰਾ ਦਰਸ਼ਨ ਦਿੰਦੇ ਹਨ। • ਬਾਅਦ ਦਾ ਦੌਰ: ਇੱਕ ਉੱਚਾ ਥੜ੍ਹਾ ਯਾਦ ਕੀਤੀ ਠਹਿਰ ਨੂੰ ਸਾਂਭਦਾ ਹੈ; ਨਿਰਮਲਾ ਸਾਧੂ ਪੂਜਾ ਸਥਾਪਤ ਕਰਦੇ ਹਨ। • 1798-1845: ਮਹਾਰਾਜਾ ਕਰਮ ਸਿੰਘ ਦੇ ਰਾਜ ਦੌਰਾਨ, ਪ੍ਰਮਾਣਿਤ ਹਵਾਲੇ ਅਨੁਸਾਰ ਇੱਕ ਮੰਜੀ ਸਾਹਿਬ ਬਣਾਇਆ ਜਾਂਦਾ ਹੈ। • ਵਰਤਮਾਨ: ਇਤਿਹਾਸਕ ਅਸਥਾਨ ਦੀ ਪਛਾਣ ਮਜ਼ਬੂਤ ਹੈ; ਮੌਜੂਦਾ ਪ੍ਰਬੰਧ ਅਤੇ ਪ੍ਰਵੇਸ਼ ਦੇ ਵੇਰਵੇ ਦੀ ਪੁਸ਼ਟੀ ਹੋਣੀ ਚਾਹੀਦੀ ਹੈ।
• गुरु तेग बहादुर काल: गुरु मालवा यात्राओं के दौरान तहिलपुरा आते हैं। • बाद का काल: एक ऊँचा चबूतरा याद किए जाने वाले ठहराव को सुरक्षित रखता है; निर्मला साधु उपासना शुरू करते हैं। • 1798-1845: मानक संदर्भ ग्रंथ के अनुसार महाराजा करम सिंह के शासनकाल में मंजी साहिब बनवाया जाता है। • वर्तमान: ऐतिहासिक स्थल की पहचान मज़बूत है; वर्तमान प्रबंधन और प्रवेश द्वार का विवरण जाँचा जाना चाहिए।
Related Sakhis / Pothi Cross-Linksਸੰਬੰਧਿਤ ਸਾਖੀਆਂ / ਪੋਥੀ ਕੜੀਆਂसंबंधित साखियाँ / पोथी कड़ियाँ
• Guru Tegh Bahadur Malwa route collection.
• Fatehgarh Sahib district historical-gurdwara network.
• Tree-age tradition should remain separate from the verified Guru-visit and Manji Sahib layers.
• ਗੁਰੂ ਤੇਗ ਬਹਾਦਰ ਮਾਲਵਾ ਰਸਤੇ ਦਾ ਸੰਗ੍ਰਹਿ।
• ਫਤਹਿਗੜ੍ਹ ਸਾਹਿਬ ਜ਼ਿਲ੍ਹੇ ਦਾ ਇਤਿਹਾਸਕ-ਗੁਰਦੁਆਰਾ ਨੈੱਟਵਰਕ।
• ਰੁੱਖ-ਉਮਰ ਦੀ ਪਰੰਪਰਾ ਨੂੰ ਪੁਸ਼ਟ ਗੁਰੂ-ਆਗਮਨ ਅਤੇ ਮੰਜੀ ਸਾਹਿਬ ਦੀਆਂ ਪਰਤਾਂ ਤੋਂ ਵੱਖਰੀ ਰੱਖਣਾ ਚਾਹੀਦਾ ਹੈ।
• गुरु तेग बहादुर मालवा मार्ग संग्रह।
• फ़तेहगढ़ साहिब ज़िले का ऐतिहासिक गुरुद्वारा नेटवर्क।
• पेड़ की आयु वाली परंपरा को पुष्ट गुरु-यात्रा और मंजी साहिब की परतों से अलग रखा जाए।
What Visitors Can See Todayਅੱਜ ਦਰਸ਼ਕ ਕੀ ਵੇਖ ਸਕਦੇ ਹਨआज दर्शक क्या देख सकते हैं
Pothi can present Tahilpura as a strong historical gurdwara. The current entrance, condition of the Manji Sahib and status of the old pipal tree should be checked before detailed visitor guidance.
ਪੋਥੀ ਤਹਿਲਪੁਰਾ ਨੂੰ ਇੱਕ ਮਜ਼ਬੂਤ ਇਤਿਹਾਸਕ ਗੁਰਦੁਆਰੇ ਵਜੋਂ ਪੇਸ਼ ਕਰ ਸਕਦਾ ਹੈ। ਮੌਜੂਦਾ ਪ੍ਰਵੇਸ਼, ਮੰਜੀ ਸਾਹਿਬ ਦੀ ਹਾਲਤ ਅਤੇ ਪੁਰਾਣੇ ਪਿੱਪਲ ਦੇ ਰੁੱਖ ਦੀ ਸਥਿਤੀ ਵਿਸਤ੍ਰਿਤ ਦਰਸ਼ਕ-ਸੇਧ ਤੋਂ ਪਹਿਲਾਂ ਜਾਂਚੀ ਜਾਣੀ ਚਾਹੀਦੀ ਹੈ।
पोथी तहिलपुरा को एक मज़बूत ऐतिहासिक गुरुद्वारे के रूप में प्रस्तुत कर सकती है। विस्तृत दर्शनार्थी मार्गदर्शन से पहले वर्तमान प्रवेश द्वार, मंजी साहिब की हालत और पुराने पीपल के पेड़ की स्थिति जाँची जानी चाहिए।
Source Notes and Historical Disagreementsਸਰੋਤ ਟਿੱਪਣੀਆਂ ਤੇ ਇਤਿਹਾਸਕ ਮਤਭੇਦस्रोत टिप्पणियाँ और ऐतिहासिक मतभेद
• New permanent record HG-372.
• Do not state that the pipal tree is definitively seventeenth century; the standard source reports this as belief.
• The Karam Singh period belongs to the later Manji Sahib construction, not the original Guru visit.
• ਨਵਾਂ ਪੱਕਾ ਰਿਕਾਰਡ HG-372।
• ਇਹ ਨਾ ਕਹੋ ਕਿ ਪਿੱਪਲ ਦਾ ਰੁੱਖ ਨਿਸ਼ਚਿਤ ਤੌਰ ਤੇ ਸਤਾਰ੍ਹਵੀਂ ਸਦੀ ਦਾ ਹੈ; ਪ੍ਰਮਾਣਿਤ ਸਰੋਤ ਇਸ ਨੂੰ ਵਿਸ਼ਵਾਸ ਵਜੋਂ ਦੱਸਦਾ ਹੈ।
• ਕਰਮ ਸਿੰਘ ਦਾ ਦੌਰ ਬਾਅਦ ਦੇ ਮੰਜੀ ਸਾਹਿਬ ਦੀ ਉਸਾਰੀ ਨਾਲ ਸੰਬੰਧਿਤ ਹੈ, ਮੂਲ ਗੁਰੂ ਆਗਮਨ ਨਾਲ ਨਹੀਂ।
• नया स्थायी रिकॉर्ड HG-372।
• यह न कहा जाए कि पीपल का पेड़ निश्चित रूप से सत्रहवीं सदी का है; मानक स्रोत इसे मान्यता के रूप में दर्ज करता है।
• करम सिंह का काल बाद के मंजी साहिब के निर्माण से संबंधित है, मूल गुरु यात्रा से नहीं।
Referencesਹਵਾਲੇसंदर्भ
- 1. The Sikh Encyclopedia - Tahilpura - https://www.thesikhencyclopedia.com/tahilpura/