HG-252

Gurdwara Patshahi Chhevin, Sanherਗੁਰਦੁਆਰਾ ਪਾਤਸ਼ਾਹੀ ਛੇਵੀਂ, ਸਨ੍ਹੇਰGurdwara Patshahi Chhevin, Sanher

ਗੁਰਦੁਆਰਾ ਪਾਤਸ਼ਾਹੀ ਛੇਵੀਂ, ਸਨ੍ਹੇਰ

Ferozepur, Punjab, Indiaਫ਼ਿਰੋਜ਼ਪੁਰ, ਪੰਜਾਬ, ਭਾਰਤफिरोजपुर, पंजाब, भारत

Guru Hargobind Sahib Jiਗੁਰੂ ਹਰਗੋਬਿੰਦ ਸਾਹਿਬ ਜੀगुरु हरगोबिंद साहिब जी
Associated withਸੰਬੰਧਿਤसंबंधित
Guru Hargobind Sahib Ji; Sanher sangatਗੁਰੂ ਹਰਿਗੋਬਿੰਦ ਸਾਹਿਬ ਜੀ; ਸਨਹੇਰ ਸੰਗਤगुरु हरगोबिंद साहिब जी; सनहेर की संगत
Periodਸਮਾਂकाल
Guru Hargobind period; later Udasi custody; post-reform SGPC administration and reconstructionਗੁਰੂ ਹਰਿਗੋਬਿੰਦ ਕਾਲ; ਬਾਅਦ ਵਿੱਚ ਉਦਾਸੀ ਹਿਰਾਸਤ; ਸੁਧਾਰ ਤੋਂ ਬਾਅਦ SGPC ਪ੍ਰਬੰਧ ਅਤੇ ਪੁਨਰ-ਉਸਾਰੀगुरु हरगोबिंद काल; बाद की उदासी देखरेख; सुधार के बाद का शिरोमणि कमेटी प्रबंध और पुनर्निर्माण
Site typeਅਸਥਾਨ ਦੀ ਕਿਸਮस्थल प्रकार
Guru travel halt / route shrineਗੁਰੂ ਸਫ਼ਰ ਠਹਿਰ / ਰਸਤਾ ਧਾਰਮਿਕ ਅਸਥਾਨगुरु यात्रा पड़ाव · मार्ग गुरुद्वारा
Current statusਮੌਜੂਦਾ ਸਥਿਤੀवर्तमान स्थिति
Active historical gurdwara. The Sikh Encyclopedia records that the shrine passed from Udasi custody to SGPC administration and was reconstructed.ਸਰਗਰਮ ਇਤਿਹਾਸਕ ਗੁਰਦੁਆਰਾ। ਸਿੱਖ ਐਨਸਾਈਕਲੋਪੀਡੀਆ ਦਰਜ ਕਰਦਾ ਹੈ ਕਿ ਇਹ ਧਾਰਮਿਕ ਅਸਥਾਨ ਉਦਾਸੀ ਹਿਰਾਸਤ ਤੋਂ SGPC ਪ੍ਰਬੰਧ ਵਿੱਚ ਆਇਆ ਅਤੇ ਪੁਨਰ-ਉਸਾਰਿਆ ਗਿਆ।सक्रिय ऐतिहासिक गुरुद्वारा। सिख विश्वकोश अंकित करता है कि यह गुरुद्वारा उदासी देखरेख से शिरोमणि कमेटी प्रबंध में आया और फिर बना।
Coordinatesਕੋਆਰਡੀਨੇਟनिर्देशांक
Village reference approximately 30°58'N, 74°59'E in The Sikh Encyclopedia; exact shrine pin pending

Short Overviewਸੰਖੇਪ ਝਲਕसंक्षिप्त परिचय

Sanher preserves a Sixth-Guru travel halt on the route from Amritsar toward Darauli. Its compact historical identity makes it an important connector between the Guru’s Majha base and the Malwa/Darauli family landscape.

ਸਨਹੇਰ ਅੰਮ੍ਰਿਤਸਰ ਤੋਂ ਦਰੌਲੀ ਵੱਲ ਦੇ ਰਸਤੇ ਉੱਤੇ ਇੱਕ ਛੇਵੇਂ-ਗੁਰੂ ਸਫ਼ਰ ਠਹਿਰ ਨੂੰ ਸਾਂਭਦਾ ਹੈ। ਇਸ ਦੀ ਸੰਖੇਪ ਇਤਿਹਾਸਕ ਪਛਾਣ ਇਸ ਨੂੰ ਗੁਰੂ ਦੇ ਮਾਝਾ ਆਧਾਰ ਅਤੇ ਮਾਲਵਾ/ਦਰੌਲੀ ਪਰਿਵਾਰਕ ਦ੍ਰਿਸ਼ ਵਿਚਕਾਰ ਇੱਕ ਮਹੱਤਵਪੂਰਨ ਕੜੀ ਬਣਾਉਂਦੀ ਹੈ।

सनहेर अमृतसर से दरौली की ओर के मार्ग पर छठे पातशाह के एक यात्रा पड़ाव को सुरक्षित रखता है। उसकी सघन ऐतिहासिक पहचान उसे गुरु जी के माझा केंद्र और मालवा · दरौली के पारिवारिक भूदृश्य के बीच एक महत्वपूर्ण कड़ी बनाती है।

Why This Place Is Historicalਇਹ ਥਾਂ ਇਤਿਹਾਸਕ ਕਿਉਂ ਹੈयह स्थान ऐतिहासिक क्यों है

Many Sikh historical routes are understood only when small village halts are preserved. Sanher helps reconstruct the movement network linking Amritsar with Darauli and the wider Firozpur-Moga region.

ਕਈ ਸਿੱਖ ਇਤਿਹਾਸਕ ਰਸਤੇ ਸਿਰਫ਼ ਤਦ ਹੀ ਸਮਝੇ ਜਾਂਦੇ ਹਨ ਜਦੋਂ ਛੋਟੀਆਂ ਪਿੰਡ-ਠਹਿਰਾਂ ਸਾਂਭੀਆਂ ਹੋਣ। ਸਨਹੇਰ ਅੰਮ੍ਰਿਤਸਰ ਨੂੰ ਦਰੌਲੀ ਅਤੇ ਵਿਸ਼ਾਲ ਫਿਰੋਜ਼ਪੁਰ-ਮੋਗਾ ਖੇਤਰ ਨਾਲ ਜੋੜਨ ਵਾਲੇ ਸਫ਼ਰੀ ਸੰਜਾਲ ਨੂੰ ਮੁੜ ਉਸਾਰਨ ਵਿੱਚ ਮਦਦ ਕਰਦਾ ਹੈ।

अनेक सिख ऐतिहासिक मार्ग तभी समझ आते हैं जब गाँवों के छोटे पड़ाव सुरक्षित रहें। सनहेर उस गतिविधि तंत्र को फिर बनाने में सहायक है जो अमृतसर को दरौली और व्यापक फिरोजपुर, मोगा क्षेत्र से जोड़ता है।

Full Historyਪੂਰਾ ਇਤਿਹਾਸपूरा इतिहास

The Sikh Encyclopedia places Sanher about eight kilometres southeast of Zira in Firozpur district and identifies the village as sacred to Guru Hargobind Sahib Ji.

The Guru is remembered as visiting Sanher while travelling from Amritsar toward Darauli. The reference does not provide a secure exact date for the halt, so Pothi should not force the site into a day-by-day itinerary unless additional dated evidence is found.

The shrine was historically under Udasi priests before passing into the administration of the Shiromani Gurdwara Parbandhak Committee. It was subsequently reconstructed.

The present complex includes a large rectangular hall with the Guru Granth Sahib seated on a raised platform, a tall domed superstructure and an unusual small circular tank surrounding a wide well. These are later architectural features surrounding the remembered Guru-visit location.

ਸਿੱਖ ਐਨਸਾਈਕਲੋਪੀਡੀਆ ਸਨਹੇਰ ਨੂੰ ਫਿਰੋਜ਼ਪੁਰ ਜ਼ਿਲ੍ਹੇ ਵਿੱਚ ਜ਼ੀਰਾ ਤੋਂ ਲਗਭਗ ਅੱਠ ਕਿਲੋਮੀਟਰ ਦੱਖਣ-ਪੂਰਬ ਵਿੱਚ ਰੱਖਦਾ ਹੈ ਅਤੇ ਇਸ ਪਿੰਡ ਨੂੰ ਗੁਰੂ ਹਰਿਗੋਬਿੰਦ ਸਾਹਿਬ ਜੀ ਨੂੰ ਪਵਿੱਤਰ ਵਜੋਂ ਪਛਾਣਦਾ ਹੈ।

ਗੁਰੂ ਨੂੰ ਅੰਮ੍ਰਿਤਸਰ ਤੋਂ ਦਰੌਲੀ ਵੱਲ ਸਫ਼ਰ ਕਰਦਿਆਂ ਸਨਹੇਰ ਵਿਖੇ ਫੇਰੀ ਪਾਉਂਦਿਆਂ ਯਾਦ ਕੀਤਾ ਜਾਂਦਾ ਹੈ। ਹਵਾਲਾ ਠਹਿਰ ਲਈ ਕੋਈ ਪੱਕੀ ਸਹੀ ਤਾਰੀਖ਼ ਨਹੀਂ ਦਿੰਦਾ, ਇਸ ਲਈ ਪੋਥੀ ਨੂੰ ਇਸ ਸਥਾਨ ਨੂੰ ਦਿਨ-ਬਦਿਨ ਸਫ਼ਰਨਾਮੇ ਵਿੱਚ ਜ਼ਬਰਦਸਤੀ ਨਹੀਂ ਬਿਠਾਉਣਾ ਚਾਹੀਦਾ, ਜਦੋਂ ਤੱਕ ਹੋਰ ਤਾਰੀਖ਼ੀ ਸਬੂਤ ਨਾ ਮਿਲੇ।

ਇਹ ਧਾਰਮਿਕ ਅਸਥਾਨ ਇਤਿਹਾਸਕ ਤੌਰ ਤੇ ਸ਼੍ਰੋਮਣੀ ਗੁਰਦੁਆਰਾ ਪ੍ਰਬੰਧਕ ਕਮੇਟੀ ਦੇ ਪ੍ਰਬੰਧ ਵਿੱਚ ਜਾਣ ਤੋਂ ਪਹਿਲਾਂ ਉਦਾਸੀ ਪੁਜਾਰੀਆਂ ਦੇ ਅਧੀਨ ਸੀ। ਬਾਅਦ ਵਿੱਚ ਇਸ ਦੀ ਪੁਨਰ-ਉਸਾਰੀ ਕੀਤੀ ਗਈ।

ਮੌਜੂਦਾ ਕੰਪਲੈਕਸ ਵਿੱਚ ਇੱਕ ਵੱਡਾ ਆਇਤਾਕਾਰ ਹਾਲ ਹੈ ਜਿਸ ਵਿੱਚ ਗੁਰੂ ਗ੍ਰੰਥ ਸਾਹਿਬ ਇੱਕ ਉੱਚੇ ਥੜ੍ਹੇ ਉੱਤੇ ਬਿਰਾਜਮਾਨ ਹਨ, ਇੱਕ ਉੱਚੀ ਗੁੰਬਦ ਵਾਲੀ ਉਪਰਲੀ ਬਣਤਰ, ਅਤੇ ਇੱਕ ਚੌੜੇ ਖੂਹ ਦੁਆਲੇ ਇੱਕ ਅਸਾਧਾਰਨ ਛੋਟਾ ਗੋਲ ਸਰੋਵਰ ਹੈ। ਇਹ ਯਾਦ ਕੀਤੀ ਗਈ ਗੁਰੂ-ਫੇਰੀ ਵਾਲੀ ਥਾਂ ਦੁਆਲੇ ਬਾਅਦ ਦੀਆਂ ਇਮਾਰਤੀ ਵਿਸ਼ੇਸ਼ਤਾਵਾਂ ਹਨ।

सिख विश्वकोश सनहेर को फिरोजपुर जिले में जीरा से लगभग आठ किलोमीटर दक्षिण-पूर्व रखता है और इस गाँव को गुरु हरगोबिंद साहिब जी से जुड़ा बताता है।

गुरु जी को अमृतसर से दरौली की ओर जाते हुए सनहेर आते स्मरण किया जाता है। यह संदर्भ उस पड़ाव की कोई निश्चित सटीक तिथि नहीं देता, इसलिए पोथी को अतिरिक्त तिथि वाले साक्ष्य के बिना इस स्थान को किसी दिन-प्रतिदिन के यात्रा क्रम में नहीं बाँधना चाहिए।

यह गुरुद्वारा ऐतिहासिक रूप से उदासी पुजारियों के अधीन रहा, फिर शिरोमणि गुरुद्वारा प्रबंधक कमेटी के प्रबंध में आया। बाद में उसका पुनर्निर्माण हुआ।

वर्तमान परिसर में एक बड़ा आयताकार हॉल है जिसमें ऊँचे स्थान पर गुरु ग्रंथ साहिब जी का प्रकाश है, एक ऊँचा गुंबददार ऊपरी भाग और एक असामान्य छोटा गोल तालाब जो एक चौड़े खूह को घेरे हुए है। ये स्मरण किए गए गुरु-यात्रा स्थान के आसपास बाद के स्थापत्य अंग हैं।

What Happened Hereਇੱਥੇ ਕੀ ਹੋਇਆयहाँ क्या हुआ

Guru Hargobind Sahib Ji halted at Sanher while travelling from Amritsar toward Darauli.

ਗੁਰੂ ਹਰਿਗੋਬਿੰਦ ਸਾਹਿਬ ਜੀ ਨੇ ਅੰਮ੍ਰਿਤਸਰ ਤੋਂ ਦਰੌਲੀ ਵੱਲ ਸਫ਼ਰ ਕਰਦਿਆਂ ਸਨਹੇਰ ਵਿਖੇ ਠਹਿਰ ਕੀਤੀ।

गुरु हरगोबिंद साहिब जी अमृतसर से दरौली की ओर जाते हुए सनहेर में ठहरे।

Gurus and Historical Figures Connected With This Siteਇਸ ਥਾਂ ਨਾਲ ਜੁੜੇ ਗੁਰੂ ਸਾਹਿਬਾਨ ਤੇ ਇਤਿਹਾਸਕ ਸ਼ਖ਼ਸੀਅਤਾਂइस स्थान से जुड़े गुरु साहिबान और ऐतिहासिक हस्तियाँ

Guru Hargobind Sahib Ji; Sanher village sangat; later Udasi custodians and Sikh reform-era management.

ਗੁਰੂ ਹਰਿਗੋਬਿੰਦ ਸਾਹਿਬ ਜੀ; ਸਨਹੇਰ ਪਿੰਡ ਦੀ ਸੰਗਤ; ਬਾਅਦ ਦੇ ਉਦਾਸੀ ਹਿਰਾਸਤਦਾਰ ਅਤੇ ਸਿੱਖ ਸੁਧਾਰ-ਕਾਲ ਦਾ ਪ੍ਰਬੰਧ।

गुरु हरगोबिंद साहिब जी; सनहेर गाँव की संगत; बाद के उदासी सेवादार और सिख सुधार काल का प्रबंध।

Historical Structures and Featuresਇਤਿਹਾਸਕ ਇਮਾਰਤਾਂ ਤੇ ਖ਼ਾਸੀਅਤਾਂऐतिहासिक इमारतें और विशेषताएँ

• Large reconstructed rectangular divan hall.

• Tall dome and upper rooms over the sanctum.

• Distinctive circular tank around a wide well.

• Historical transition from Udasi custody to SGPC administration.

• ਵੱਡਾ ਪੁਨਰ-ਉਸਾਰਿਆ ਆਇਤਾਕਾਰ ਦੀਵਾਨ ਹਾਲ।

• ਸੰਤਖ ਉੱਤੇ ਉੱਚੀ ਗੁੰਬਦ ਅਤੇ ਉਪਰਲੇ ਕਮਰੇ।

• ਇੱਕ ਚੌੜੇ ਖੂਹ ਦੁਆਲੇ ਵਿਲੱਖਣ ਗੋਲ ਸਰੋਵਰ।

• ਉਦਾਸੀ ਹਿਰਾਸਤ ਤੋਂ SGPC ਪ੍ਰਬੰਧ ਤੱਕ ਦਾ ਇਤਿਹਾਸਕ ਬਦਲਾਅ।

• फिर बना बड़ा आयताकार दीवान हॉल।

• गर्भगृह के ऊपर ऊँचा गुंबद और ऊपरी कमरे।

• चौड़े खूह के चारों ओर विशिष्ट गोल तालाब।

• उदासी देखरेख से शिरोमणि कमेटी प्रबंध तक का ऐतिहासिक बदलाव।

Original Site vs Current Buildingਅਸਲੀ ਥਾਂ ਬਨਾਮ ਮੌਜੂਦਾ ਇਮਾਰਤमूल स्थान बनाम वर्तमान इमारत

The Guru-period importance belongs to the remembered halt on the old route. The standing architecture is later reconstruction.

ਗੁਰੂ-ਕਾਲ ਦੀ ਮਹੱਤਤਾ ਪੁਰਾਣੇ ਰਸਤੇ ਉੱਤੇ ਯਾਦ ਕੀਤੀ ਗਈ ਠਹਿਰ ਨਾਲ ਸਬੰਧਿਤ ਹੈ। ਖੜ੍ਹੀ ਇਮਾਰਤਸਾਜ਼ੀ ਬਾਅਦ ਦੀ ਪੁਨਰ-ਉਸਾਰੀ ਹੈ।

गुरु-कालीन महत्व उस पुराने मार्ग पर स्मरण किए गए पड़ाव का है। खड़ी स्थापत्य बाद का पुनर्निर्माण है।

Historical Timelineਇਤਿਹਾਸਕ ਸਮਾਂ-ਰੇਖਾऐतिहासिक समय-रेखा

• Guru Hargobind period: Guru Hargobind Sahib Ji visits Sanher while travelling from Amritsar toward Darauli. • Later period: Udasi priests hold custody of the historical shrine. • Gurdwara Reform era / after: The shrine passes into SGPC administration and is reconstructed. • Present: Sanher remains a recognized Sixth-Guru historical gurdwara.

• ਗੁਰੂ ਹਰਿਗੋਬਿੰਦ ਕਾਲ: ਗੁਰੂ ਹਰਿਗੋਬਿੰਦ ਸਾਹਿਬ ਜੀ ਅੰਮ੍ਰਿਤਸਰ ਤੋਂ ਦਰੌਲੀ ਵੱਲ ਸਫ਼ਰ ਕਰਦਿਆਂ ਸਨਹੇਰ ਦੀ ਫੇਰੀ ਪਾਉਂਦੇ ਹਨ। • ਬਾਅਦ ਦਾ ਕਾਲ: ਉਦਾਸੀ ਪੁਜਾਰੀ ਇਤਿਹਾਸਕ ਧਾਰਮਿਕ ਅਸਥਾਨ ਦੀ ਹਿਰਾਸਤ ਰੱਖਦੇ ਹਨ। • ਗੁਰਦੁਆਰਾ ਸੁਧਾਰ ਕਾਲ / ਬਾਅਦ: ਧਾਰਮਿਕ ਅਸਥਾਨ SGPC ਪ੍ਰਬੰਧ ਵਿੱਚ ਆਉਂਦਾ ਹੈ ਅਤੇ ਪੁਨਰ-ਉਸਾਰਿਆ ਜਾਂਦਾ ਹੈ। • ਵਰਤਮਾਨ: ਸਨਹੇਰ ਇੱਕ ਮਾਨਤਾ ਪ੍ਰਾਪਤ ਛੇਵੇਂ-ਗੁਰੂ ਇਤਿਹਾਸਕ ਗੁਰਦੁਆਰਾ ਰਹਿੰਦਾ ਹੈ।

• गुरु हरगोबिंद काल: गुरु हरगोबिंद साहिब जी अमृतसर से दरौली की ओर जाते हुए सनहेर आते हैं। • बाद का काल: उदासी पुजारी इस ऐतिहासिक गुरुद्वारे की देखरेख करते हैं। • गुरुद्वारा सुधार काल और उसके बाद: यह गुरुद्वारा शिरोमणि कमेटी प्रबंध में आता है और फिर बनता है। • वर्तमान: सनहेर छठे पातशाह का एक मान्य ऐतिहासिक गुरुद्वारा बना हुआ है।

Related Sakhis / Pothi Cross-Linksਸੰਬੰਧਿਤ ਸਾਖੀਆਂ / ਪੋਥੀ ਕੜੀਆਂसंबंधित साखियाँ / पोथी कड़ियाँ

• Guru Hargobind Sahib Ji: Darauli travels

• HG-248 - Mata Damodari Ji, Dalla

• HG-197 - Baba Gurditta Ji birthplace, Darauli Bhai

• Future Zira-Darauli route

• ਗੁਰੂ ਹਰਿਗੋਬਿੰਦ ਸਾਹਿਬ ਜੀ: ਦਰੌਲੀ ਸਫ਼ਰ

• HG-248 · ਮਾਤਾ ਦਮੋਦਰੀ ਜੀ, ਡੱਲਾ

• HG-197 · ਬਾਬਾ ਗੁਰਦਿੱਤਾ ਜੀ ਜਨਮ ਸਥਾਨ, ਦਰੌਲੀ ਭਾਈ

• ਭਵਿੱਖੀ ਜ਼ੀਰਾ-ਦਰੌਲੀ ਰਸਤਾ

• गुरु हरगोबिंद साहिब जी: दरौली की यात्राएँ

• HG-248, माता दामोदरी जी, डल्ला

• HG-197, बाबा गुरदित्ता जी का जन्मस्थान, दरौली भाई

• भविष्य का जीरा, दरौली मार्ग

What Visitors Can See Todayਅੱਜ ਦਰਸ਼ਕ ਕੀ ਵੇਖ ਸਕਦੇ ਹਨआज दर्शक क्या देख सकते हैं

Sanher can be included in a Zira-Darauli historical route, but Pothi should verify the modern road approach and exact entrance before publishing navigation.

ਸਨਹੇਰ ਨੂੰ ਇੱਕ ਜ਼ੀਰਾ-ਦਰੌਲੀ ਇਤਿਹਾਸਕ ਰਸਤੇ ਵਿੱਚ ਸ਼ਾਮਲ ਕੀਤਾ ਜਾ ਸਕਦਾ ਹੈ, ਪਰ ਪੋਥੀ ਨੂੰ ਨੈਵੀਗੇਸ਼ਨ ਪ੍ਰਕਾਸ਼ਿਤ ਕਰਨ ਤੋਂ ਪਹਿਲਾਂ ਆਧੁਨਿਕ ਸੜਕ ਪਹੁੰਚ ਅਤੇ ਸਹੀ ਦਾਖਲੇ ਦੀ ਪੁਸ਼ਟੀ ਕਰਨੀ ਚਾਹੀਦੀ ਹੈ।

सनहेर को जीरा, दरौली के ऐतिहासिक मार्ग में जोड़ा जा सकता है, परंतु पोथी को मार्गदर्शन प्रकाशित करने से पहले आधुनिक सड़क पहुँच और सटीक प्रवेश सत्यापित करना चाहिए।

Source Notes and Historical Disagreementsਸਰੋਤ ਟਿੱਪਣੀਆਂ ਤੇ ਇਤਿਹਾਸਕ ਮਤਭੇਦस्रोत टिप्पणियाँ और ऐतिहासिक मतभेद

• No exact Guru-period date should be invented.

• The present circular tank/well arrangement is a later site feature and should not automatically be called Guru-period construction.

• ਕੋਈ ਸਹੀ ਗੁਰੂ-ਕਾਲ ਤਾਰੀਖ਼ ਨਹੀਂ ਘੜਨੀ ਚਾਹੀਦੀ।

• ਮੌਜੂਦਾ ਗੋਲ ਸਰੋਵਰ/ਖੂਹ ਪ੍ਰਬੰਧ ਇੱਕ ਬਾਅਦ ਦੀ ਸਥਾਨ ਵਿਸ਼ੇਸ਼ਤਾ ਹੈ ਅਤੇ ਇਸ ਨੂੰ ਆਪਣੇ ਆਪ ਗੁਰੂ-ਕਾਲ ਦੀ ਉਸਾਰੀ ਨਹੀਂ ਕਹਿਣਾ ਚਾਹੀਦਾ।

• कोई सटीक गुरु-कालीन तिथि नहीं गढ़नी चाहिए।

• वर्तमान गोल तालाब · खूह की व्यवस्था एक बाद का स्थल अंग है और उसे अपने आप गुरु-कालीन निर्माण नहीं कहना चाहिए।

Referencesਹਵਾਲੇसंदर्भ

Association confidenceਸੰਬੰਧ ਭਰੋਸਾसंबंध विश्वास: Historically documented in Sikh reference literatureਸਿੱਖ ਹਵਾਲਾ ਸਾਹਿਤ ਵਿੱਚ ਇਤਿਹਾਸਕ ਤੌਰ ਤੇ ਦਰਜसिख संदर्भ साहित्य में ऐतिहासिक रूप से प्रलेखित

Narrative confidenceਬਿਰਤਾਂਤ ਭਰੋਸਾवर्णन विश्वास: The Guru’s visit while travelling from Amritsar toward Darauli is clearly preserved in Sikh reference literature; exact journey date is not securely specifiedਅੰਮ੍ਰਿਤਸਰ ਤੋਂ ਦਰੌਲੀ ਵੱਲ ਸਫ਼ਰ ਦੌਰਾਨ ਗੁਰੂ ਦੀ ਫੇਰੀ ਸਿੱਖ ਹਵਾਲਾ ਸਾਹਿਤ ਵਿੱਚ ਸਪਸ਼ਟ ਤੌਰ ਤੇ ਸਾਂਭੀ ਹੋਈ ਹੈ; ਸਫ਼ਰ ਦੀ ਸਹੀ ਤਾਰੀਖ਼ ਪੱਕੇ ਤੌਰ ਤੇ ਨਿਰਧਾਰਿਤ ਨਹੀਂ ਹੈअमृतसर से दरौली की ओर जाते हुए गुरु जी की यात्रा सिख संदर्भ साहित्य में स्पष्ट रूप से सुरक्षित है; यात्रा की सटीक तिथि निश्चित नहीं बताई गई