HG-293
Gurdwara Jhallian Patshahi Chhevin, Lahore Districtਗੁਰਦੁਆਰਾ ਝੱਲੀਆਂ ਪਾਤਸ਼ਾਹੀ ਛੇਵੀਂ, ਜ਼ਿਲ੍ਹਾ ਲਾਹੌਰGurdwara Jhallian Patshahi Chhevin, Lahore District
ਗੁਰਦੁਆਰਾ ਝੱਲੀਆਂ ਪਾਤਸ਼ਾਹੀ ਛੇਵੀਂ, ਜ਼ਿਲ੍ਹਾ ਲਾਹੌਰ
Lahore, Punjab, Pakistanਲਾਹੌਰ, ਪੰਜਾਬ, ਪਾਕਿਸਤਾਨलाहौर, पंजाब, पाकिस्तान
- Associated withਸੰਬੰਧਿਤसंबंधित
- Guru Hargobind Sahib Ji; local pre-Partition Sikh sangatਗੁਰੂ ਹਰਿਗੋਬਿੰਦ ਸਾਹਿਬ ਜੀ; ਸਥਾਨਕ ਵੰਡ ਤੋਂ ਪਹਿਲਾਂ ਦੀ ਸਿੱਖ ਸੰਗਤगुरु हरगोबिंद साहिब जी; विभाजन से पहले की स्थानीय सिख संगत
- Periodਸਮਾਂकाल
- Guru Hargobind Lahore-Amritsar route tradition; pre-1947 shrine; post-Partition repurposingਗੁਰੂ ਹਰਿਗੋਬਿੰਦ ਲਾਹੌਰ-ਅੰਮ੍ਰਿਤਸਰ ਮਾਰਗ ਦੀ ਰਵਾਇਤ; 1947 ਤੋਂ ਪਹਿਲਾਂ ਦਾ ਅਸਥਾਨ; ਵੰਡ ਤੋਂ ਬਾਅਦ ਦੀ ਮੁੜ-ਵਰਤੋਂगुरु हरगोबिंद जी की लाहौर-अमृतसर मार्ग परंपरा; 1947 से पहले का तीर्थ; विभाजन के बाद पुनः उपयोग
- Site typeਅਸਥਾਨ ਦੀ ਕਿਸਮस्थल प्रकार
- Guru halt-site memorial; standing repurposed heritageਗੁਰੂ ਪੜਾਅ-ਸਥਾਨ ਯਾਦਗਾਰ; ਖੜ੍ਹੀ ਮੁੜ-ਵਰਤੀ ਵਿਰਾਸਤगुरु ठहराव-स्थान स्मारक; खड़ी और पुनः उपयोग में आई धरोहर
- Current statusਮੌਜੂਦਾ ਸਥਿਤੀवर्तमान स्थिति
- Standing/repurposed. Current field mapping reports a school and a tomb occupying the historical gurdwara site.ਖੜ੍ਹੀ/ਮੁੜ-ਵਰਤੀ। ਮੌਜੂਦਾ ਖੇਤਰੀ ਨਕਸ਼ੇਬੰਦੀ ਦੱਸਦੀ ਹੈ ਕਿ ਇਤਿਹਾਸਕ ਗੁਰਦੁਆਰਾ ਸਥਾਨ ਉੱਤੇ ਇੱਕ ਸਕੂਲ ਅਤੇ ਇੱਕ ਮਕਬਰਾ ਹੈ।खड़ा और पुनः उपयोग में। वर्तमान क्षेत्रीय मानचित्रण ऐतिहासिक गुरुद्वारा स्थान पर एक स्कूल और एक मकबरा दर्ज करता है।
- Coordinatesਕੋਆਰਡੀਨੇਟनिर्देशांक
- 31°28'28.7"N, 74°33'57.7"E in the 2025 Lahore-district heritage registry.
Short Overviewਸੰਖੇਪ ਝਲਕसंक्षिप्त परिचय
Jhallian is one of the border-belt Sixth-Guru sites recovered in recent field research. It preserves a distinct halt in the Lahore-Amritsar route and a surviving physical parcel, although Sikh religious use has ended.
ਝੱਲੀਆਂ ਹਾਲੀਆ ਖੇਤਰੀ ਖੋਜ ਵਿੱਚ ਮੁੜ-ਪ੍ਰਾਪਤ ਹੋਏ ਸਰਹੱਦੀ-ਪੱਟੀ ਦੇ ਛੇਵੇਂ-ਗੁਰੂ ਅਸਥਾਨਾਂ ਵਿੱਚੋਂ ਇੱਕ ਹੈ। ਇਹ ਲਾਹੌਰ-ਅੰਮ੍ਰਿਤਸਰ ਮਾਰਗ ਦੇ ਇੱਕ ਵੱਖਰੇ ਪੜਾਅ ਅਤੇ ਇੱਕ ਬਚੇ ਹੋਏ ਭੌਤਿਕ ਟੁਕੜੇ ਨੂੰ ਸਾਂਭਦਾ ਹੈ, ਭਾਵੇਂ ਸਿੱਖ ਧਾਰਮਿਕ ਵਰਤੋਂ ਖ਼ਤਮ ਹੋ ਚੁੱਕੀ ਹੈ।
झल्लियाँ हाल के क्षेत्रीय शोध में पुनः प्राप्त सीमावर्ती पट्टी के छठे-गुरु स्थानों में से एक है। यह लाहौर-अमृतसर मार्ग के एक अलग ठहराव और एक बचे हुए भौतिक भूखंड को सुरक्षित रखता है, यद्यपि सिख धार्मिक उपयोग समाप्त हो चुका है।
Why This Place Is Historicalਇਹ ਥਾਂ ਇਤਿਹਾਸਕ ਕਿਉਂ ਹੈयह स्थान ऐतिहासिक क्यों है
The site helps reconstruct the movement from the Lahore region toward the border villages without inflating every stop into a major institutional centre. Its importance is route geography and preservation of a lost congregation site.
ਇਹ ਅਸਥਾਨ ਲਾਹੌਰ ਖੇਤਰ ਤੋਂ ਸਰਹੱਦੀ ਪਿੰਡਾਂ ਵੱਲ ਦੀ ਹਿਲਜੁਲ ਨੂੰ ਮੁੜ-ਉਸਾਰਨ ਵਿੱਚ ਮਦਦ ਕਰਦਾ ਹੈ, ਬਿਨਾਂ ਹਰ ਪੜਾਅ ਨੂੰ ਇੱਕ ਵੱਡਾ ਸੰਸਥਾਗਤ ਕੇਂਦਰ ਬਣਾ ਕੇ ਵਧਾ-ਚੜ੍ਹਾ ਕੇ ਪੇਸ਼ ਕੀਤਿਆਂ। ਇਸ ਦੀ ਮਹੱਤਤਾ ਮਾਰਗ-ਭੂਗੋਲ ਤੇ ਇੱਕ ਗੁਆਚੀ ਸੰਗਤ-ਥਾਂ ਦੀ ਸੰਭਾਲ ਵਿੱਚ ਹੈ।
यह स्थान लाहौर क्षेत्र से सीमावर्ती गाँवों की ओर हुई गतिविधि को फिर से जोड़ने में सहायक है, बिना हर पड़ाव को एक बड़ा संस्थागत केंद्र बताए। उसका महत्व मार्ग-भूगोल और एक लुप्त संगत-स्थान के संरक्षण में है।
Full Historyਪੂਰਾ ਇਤਿਹਾਸपूरा इतिहास
Recent heritage research places a Gurdwara Jhallian Patshahi Chhevin in Jhalli village and records that Guru Hargobind Sahib Ji stopped here briefly while moving through the Lahore border belt.
The shrine held attached land before Partition, indicating an established gurdwara institution rather than a purely modern oral marker. The exact size and legal history of that endowment should be left to archival land records.
The site was forgotten in much post-1947 Sikh public memory and has been among the gurdwaras reidentified by comparing older Gurmukhi shrine books with village memory and field survey.
Current field documentation says the gurdwara no longer functions and that a school and a tomb now occupy the site. Pothi should classify it as standing/repurposed heritage and avoid implying Sikh custodianship.
ਹਾਲੀਆ ਵਿਰਾਸਤੀ ਖੋਜ ਝੱਲੀ ਪਿੰਡ ਵਿੱਚ ਇੱਕ ਗੁਰਦੁਆਰਾ ਝੱਲੀਆਂ ਪਾਤਸ਼ਾਹੀ ਛੇਵੀਂ ਰੱਖਦੀ ਹੈ ਅਤੇ ਦਰਜ ਕਰਦੀ ਹੈ ਕਿ ਗੁਰੂ ਹਰਿਗੋਬਿੰਦ ਸਾਹਿਬ ਜੀ ਲਾਹੌਰ ਸਰਹੱਦੀ ਪੱਟੀ ਵਿੱਚੋਂ ਲੰਘਦਿਆਂ ਇੱਥੇ ਥੋੜ੍ਹੇ ਸਮੇਂ ਲਈ ਰੁਕੇ।
ਅਸਥਾਨ ਕੋਲ ਵੰਡ ਤੋਂ ਪਹਿਲਾਂ ਨੱਥੀ ਜ਼ਮੀਨ ਸੀ, ਜੋ ਦੱਸਦਾ ਹੈ ਕਿ ਇਹ ਸਿਰਫ਼ ਇੱਕ ਆਧੁਨਿਕ ਮੌਖਿਕ ਨਿਸ਼ਾਨੀ ਨਾ ਹੋ ਕੇ ਇੱਕ ਸਥਾਪਿਤ ਗੁਰਦੁਆਰਾ ਸੰਸਥਾ ਸੀ। ਉਸ ਜਾਗੀਰ ਦਾ ਸਹੀ ਆਕਾਰ ਤੇ ਕਾਨੂੰਨੀ ਇਤਿਹਾਸ ਪੁਰਾਲੇਖੀ ਜ਼ਮੀਨ-ਰਿਕਾਰਡਾਂ ਉੱਤੇ ਛੱਡ ਦੇਣਾ ਚਾਹੀਦਾ ਹੈ।
ਇਹ ਸਥਾਨ 1947 ਤੋਂ ਬਾਅਦ ਬਹੁਤੀ ਸਿੱਖ ਜਨਤਕ ਯਾਦ ਵਿੱਚ ਭੁੱਲ ਗਿਆ ਸੀ ਅਤੇ ਪੁਰਾਣੀਆਂ ਗੁਰਮੁਖੀ ਅਸਥਾਨ-ਪੁਸਤਕਾਂ ਦੀ ਪਿੰਡ-ਯਾਦ ਤੇ ਖੇਤਰੀ ਸਰਵੇਖਣ ਨਾਲ ਤੁਲਨਾ ਕਰਕੇ ਮੁੜ-ਪਛਾਣੇ ਗਏ ਗੁਰਦੁਆਰਿਆਂ ਵਿੱਚੋਂ ਇੱਕ ਰਿਹਾ ਹੈ।
ਮੌਜੂਦਾ ਖੇਤਰੀ ਦਸਤਾਵੇਜ਼ ਦੱਸਦਾ ਹੈ ਕਿ ਗੁਰਦੁਆਰਾ ਹੁਣ ਚਾਲੂ ਨਹੀਂ ਅਤੇ ਸਥਾਨ ਉੱਤੇ ਹੁਣ ਇੱਕ ਸਕੂਲ ਤੇ ਇੱਕ ਮਕਬਰਾ ਹੈ। ਪੋਥੀ ਨੂੰ ਇਸ ਨੂੰ ਖੜ੍ਹੀ/ਮੁੜ-ਵਰਤੀ ਵਿਰਾਸਤ ਵਜੋਂ ਵਰਗੀਕ੍ਰਿਤ ਕਰਨਾ ਚਾਹੀਦਾ ਹੈ ਅਤੇ ਸਿੱਖ ਸੰਭਾਲ ਦਾ ਸੰਕੇਤ ਦੇਣ ਤੋਂ ਬਚਣਾ ਚਾਹੀਦਾ ਹੈ।
हाल का धरोहर शोध झल्ली गाँव में एक गुरुद्वारा झल्लियाँ पातशाही छेवीं रखता है और दर्ज करता है कि गुरु हरगोबिंद साहिब जी लाहौर की सीमावर्ती पट्टी से गुज़रते हुए यहाँ थोड़ी देर रुके।
विभाजन से पहले इस तीर्थ के साथ भूमि जुड़ी थी, जो केवल आधुनिक मौखिक निशानी के बजाय एक स्थापित गुरुद्वारा संस्था का संकेत देती है। उस जागीर का सटीक आकार और वैध इतिहास अभिलेखीय भूमि रिकॉर्ड पर छोड़ देना चाहिए।
1947 के बाद की अधिकांश सिख सार्वजनिक स्मृति में यह स्थान भुला दिया गया और यह उन गुरुद्वारों में है जिन्हें पुराने गुरमुखी तीर्थ ग्रंथों की गाँव की स्मृति और क्षेत्रीय सर्वेक्षण से तुलना करके फिर से पहचाना गया है।
वर्तमान क्षेत्रीय प्रलेखन कहता है कि गुरुद्वारा अब कार्यशील नहीं है और स्थान पर अब एक स्कूल तथा एक मकबरा है। पोथी को इसे खड़ी और पुनः उपयोग में आई धरोहर वर्गीकृत करना चाहिए और सिख संरक्षकता का संकेत नहीं देना चाहिए।
What Happened Hereਇੱਥੇ ਕੀ ਹੋਇਆयहाँ क्या हुआ
Guru Hargobind Sahib Ji is remembered as halting briefly at Jhalli/Jhallian; a pre-Partition gurdwara commemorated the visit.
ਗੁਰੂ ਹਰਿਗੋਬਿੰਦ ਸਾਹਿਬ ਜੀ ਬਾਰੇ ਯਾਦ ਹੈ ਕਿ ਉਹ ਝੱਲੀ/ਝੱਲੀਆਂ ਵਿਖੇ ਥੋੜ੍ਹੇ ਸਮੇਂ ਲਈ ਰੁਕੇ; ਵੰਡ ਤੋਂ ਪਹਿਲਾਂ ਦੇ ਇੱਕ ਗੁਰਦੁਆਰੇ ਨੇ ਇਸ ਦਰਸ਼ਨ ਦੀ ਯਾਦ ਸਾਂਭੀ।
गुरु हरगोबिंद साहिब जी को झल्ली · झल्लियाँ में थोड़ी देर रुका हुआ स्मरण किया जाता है; विभाजन से पहले के एक गुरुद्वारे ने उस यात्रा का स्मरण कराया।
Gurus and Historical Figures Connected With This Siteਇਸ ਥਾਂ ਨਾਲ ਜੁੜੇ ਗੁਰੂ ਸਾਹਿਬਾਨ ਤੇ ਇਤਿਹਾਸਕ ਸ਼ਖ਼ਸੀਅਤਾਂइस स्थान से जुड़े गुरु साहिबान और ऐतिहासिक हस्तियाँ
Guru Hargobind Sahib Ji; pre-Partition Jhallian Sikh sangat.
ਗੁਰੂ ਹਰਿਗੋਬਿੰਦ ਸਾਹਿਬ ਜੀ; ਵੰਡ ਤੋਂ ਪਹਿਲਾਂ ਦੀ ਝੱਲੀਆਂ ਸਿੱਖ ਸੰਗਤ।
गुरु हरगोबिंद साहिब जी; विभाजन से पहले की झल्लियाँ सिख संगत।
Historical Structures and Featuresਇਤਿਹਾਸਕ ਇਮਾਰਤਾਂ ਤੇ ਖ਼ਾਸੀਅਤਾਂऐतिहासिक इमारतें और विशेषताएँ
• Mapped historical gurdwara parcel.
• Pre-Partition jagir/endowment tradition.
• Current school and tomb use.
• Part of the Lahore-border Sixth-Guru route.
• ਨਕਸ਼ੇਬੱਧ ਇਤਿਹਾਸਕ ਗੁਰਦੁਆਰਾ ਟੁਕੜਾ।
• ਵੰਡ ਤੋਂ ਪਹਿਲਾਂ ਦੀ ਜਾਗੀਰ/ਜ਼ਮੀਨ ਰਵਾਇਤ।
• ਮੌਜੂਦਾ ਸਕੂਲ ਤੇ ਮਕਬਰਾ ਵਰਤੋਂ।
• ਲਾਹੌਰ-ਸਰਹੱਦੀ ਛੇਵੇਂ-ਗੁਰੂ ਮਾਰਗ ਦਾ ਹਿੱਸਾ।
• मानचित्रित ऐतिहासिक गुरुद्वारा भूखंड।
• विभाजन से पहले की जागीर परंपरा।
• वर्तमान स्कूल और मकबरा उपयोग।
• लाहौर-सीमा के छठे-गुरु मार्ग का हिस्सा।
Original Site vs Current Buildingਅਸਲੀ ਥਾਂ ਬਨਾਮ ਮੌਜੂਦਾ ਇਮਾਰਤमूल स्थान बनाम वर्तमान इमारत
Any surviving structure or later school fabric is not the Guru-period shrine. Historical significance belongs to the remembered site and later gurdwara institution.
ਕੋਈ ਵੀ ਬਚਿਆ ਢਾਂਚਾ ਜਾਂ ਬਾਅਦ ਦਾ ਸਕੂਲ-ਨਿਰਮਾਣ ਗੁਰੂ-ਕਾਲ ਦਾ ਅਸਥਾਨ ਨਹੀਂ ਹੈ। ਇਤਿਹਾਸਕ ਮਹੱਤਤਾ ਯਾਦ ਕੀਤੇ ਸਥਾਨ ਤੇ ਬਾਅਦ ਦੀ ਗੁਰਦੁਆਰਾ ਸੰਸਥਾ ਨਾਲ ਸੰਬੰਧਿਤ ਹੈ।
कोई भी बची हुई संरचना या बाद का स्कूल-ढाँचा गुरु-कालीन तीर्थ नहीं है। ऐतिहासिक महत्व स्मरण किए गए स्थान और बाद की गुरुद्वारा संस्था का है।
Historical Timelineਇਤਿਹਾਸਕ ਸਮਾਂ-ਰੇਖਾऐतिहासिक समय-रेखा
• Guru Hargobind period: Brief halt at Jhalli/Jhallian remembered in Sikh shrine tradition. • Pre-1947: Historical gurdwara functions with attached land. • 1947 aftermath: Sikh religious continuity ends. • 2025-2026 field record: Site identified as occupied by a school and tomb; classified standing/repurposed.
• ਗੁਰੂ ਹਰਿਗੋਬਿੰਦ ਕਾਲ: ਸਿੱਖ ਅਸਥਾਨ-ਰਵਾਇਤ ਵਿੱਚ ਝੱਲੀ/ਝੱਲੀਆਂ ਵਿਖੇ ਥੋੜ੍ਹਾ ਰੁਕਣਾ ਯਾਦ ਕੀਤਾ ਜਾਂਦਾ ਹੈ। • 1947 ਤੋਂ ਪਹਿਲਾਂ: ਇਤਿਹਾਸਕ ਗੁਰਦੁਆਰਾ ਨੱਥੀ ਜ਼ਮੀਨ ਨਾਲ ਚਲਦਾ ਹੈ। • 1947 ਤੋਂ ਬਾਅਦ: ਸਿੱਖ ਧਾਰਮਿਕ ਨਿਰੰਤਰਤਾ ਖ਼ਤਮ ਹੁੰਦੀ ਹੈ। • 2025-2026 ਖੇਤਰੀ ਰਿਕਾਰਡ: ਸਥਾਨ ਨੂੰ ਸਕੂਲ ਤੇ ਮਕਬਰੇ ਨਾਲ ਭਰਿਆ ਪਛਾਣਿਆ ਗਿਆ; ਖੜ੍ਹੀ/ਮੁੜ-ਵਰਤੀ ਵਰਗੀਕ੍ਰਿਤ।
• गुरु हरगोबिंद काल: झल्ली · झल्लियाँ में संक्षिप्त ठहराव सिख तीर्थ परंपरा में स्मरण किया जाता है। • 1947 से पहले: ऐतिहासिक गुरुद्वारा जुड़ी भूमि के साथ कार्य करता है। • 1947 के बाद: सिख धार्मिक निरंतरता समाप्त होती है। • 2025-2026 का क्षेत्रीय अभिलेख: स्थान को एक स्कूल और एक मकबरे से घिरा पहचाना जाता है; खड़ा और पुनः उपयोग में वर्गीकृत।
Related Sakhis / Pothi Cross-Linksਸੰਬੰਧਿਤ ਸਾਖੀਆਂ / ਪੋਥੀ ਕੜੀਆਂसंबंधित साखियाँ / पोथी कड़ियाँ
• HG-292 - Amar Sidhu
• HG-294 - Hudiara
• HG-298 - Dhilwan
• Lahore-Amritsar route cluster
• HG-292 - ਅਮਰ ਸਿੱਧੂ
• HG-294 - ਹੁਦਿਆਰਾ
• HG-298 - ਢਿੱਲਵਾਂ
• ਲਾਹੌਰ-ਅੰਮ੍ਰਿਤਸਰ ਮਾਰਗ ਸਮੂਹ
• HG-292, अमर सिद्धू
• HG-294, हुदियारा
• HG-298, ढिलवाँ
• लाहौर-अमृतसर मार्ग समूह
What Visitors Can See Today / Access RuleWhat Visitors Can See Today / Access Ruleआज दर्शक क्या देख सकते हैं / पहुँच नियम
Treat as repurposed heritage, not an operating gurdwara. Any visit requires respect for current institutional and local use.
ਇਸ ਨੂੰ ਮੁੜ-ਵਰਤੀ ਵਿਰਾਸਤ ਮੰਨੋ, ਕੋਈ ਚਾਲੂ ਗੁਰਦੁਆਰਾ ਨਹੀਂ। ਕਿਸੇ ਵੀ ਦਰਸ਼ਨ ਲਈ ਮੌਜੂਦਾ ਸੰਸਥਾਗਤ ਤੇ ਸਥਾਨਕ ਵਰਤੋਂ ਦਾ ਸਤਿਕਾਰ ਜ਼ਰੂਰੀ ਹੈ।
इसे पुनः उपयोग में आई धरोहर मानें, कार्यशील गुरुद्वारा नहीं। किसी भी दर्शन में वर्तमान संस्थागत और स्थानीय उपयोग का सम्मान आवश्यक है।
Source Notes and Historical Disagreementsਸਰੋਤ ਟਿੱਪਣੀਆਂ ਤੇ ਇਤਿਹਾਸਕ ਮਤਭੇਦस्रोत टिप्पणियाँ और ऐतिहासिक मतभेद
• The present school/tomb occupation is a current-site fact; it should not be framed as a seventeenth-century feature.
• Keep “Jhallian” and “Jhalli” as searchable aliases.
• Do not merge with Hudiara or Dhilwan; field mapping identifies separate village parcels.
• ਮੌਜੂਦਾ ਸਕੂਲ/ਮਕਬਰਾ ਵਰਤੋਂ ਇੱਕ ਮੌਜੂਦਾ-ਸਥਾਨ ਦਾ ਤੱਥ ਹੈ; ਇਸ ਨੂੰ ਸਤਾਰ੍ਹਵੀਂ ਸਦੀ ਦੀ ਵਿਸ਼ੇਸ਼ਤਾ ਵਜੋਂ ਪੇਸ਼ ਨਹੀਂ ਕਰਨਾ ਚਾਹੀਦਾ।
• "ਝੱਲੀਆਂ" ਤੇ "ਝੱਲੀ" ਨੂੰ ਖੋਜਣਯੋਗ ਉਪਨਾਮਾਂ ਵਜੋਂ ਰੱਖੋ।
• ਹੁਦਿਆਰਾ ਜਾਂ ਢਿੱਲਵਾਂ ਨਾਲ ਨਾ ਰਲਾਓ; ਖੇਤਰੀ ਨਕਸ਼ੇਬੰਦੀ ਵੱਖਰੇ ਪਿੰਡ-ਟੁਕੜੇ ਪਛਾਣਦੀ ਹੈ।
• वर्तमान स्कूल · मकबरा उपयोग आज के स्थान का तथ्य है; उसे सत्रहवीं सदी की विशेषता के रूप में प्रस्तुत नहीं करना चाहिए।
• "झल्लियाँ" और "झल्ली" दोनों को खोजने योग्य वैकल्पिक नामों के रूप में रखें।
• हुदियारा या ढिलवाँ के साथ न मिलाएँ; क्षेत्रीय मानचित्रण अलग गाँव भूखंडों की पहचान करता है।
Referencesਹਵਾਲੇसंदर्भ
- 1. Jeevay Sanjha Punjab - Sikh Heritage Archive - https://jeevaysanjhapunjab.com/sikh-heritage-archives/2. The Tribune - Pakistan’s forgotten gurdwaras rediscovered through pre-1947 Gurmukhi texts - https://www.tribuneindia.com/news/diaspora/rediscovering-forgotten-gurdwaras-in-pakistan-through-pre-1947-gurmukhi-books/amp